Glykemický index

Harvardský profesor Walter Willett zjistil při sledování obézních žen, že nezáleží nikoliv na množství požitého cukru, ale na jeho druhu a kvalitě. Publikoval koncepci glykemického indexu(GI) v roce 1997 v článku Harvard Women's Health Watch. Doporučil sledovat nikoliv hodnoty základních živin, ale odpověď organizmu na podanou stravu ve vztahu k vstřebávání cukrů a potažmo i zvýšení hladiny inzulínu či jiných hormonů zabezpečujících ukládání tuků do energetických rezerv.
Při konzumaci potravy se vstřebávají jednotlivé živiny. Nejdříve cukry. Bylo zjištěno, že zvýšení hladiny krevního cukru závisí nejen na množství glukózy v potravině, ale i na výskytu množství, druhu i jiných součástí stravy, především škrobu. Závisí i na fyzikální formě stravy – tekutina, želé, tuhá potravina. Je logické, že glykemický index(GI) je individuální, bude i při stejné stravě jiný u diabetika, obézního.
V minulosti, především po druhé světové válce, byla nutnost pokrýt energeticky náročnou práci vysoce energetickou stravou a to především tuky. Dnešní problém stravování je obrácený. Odbouráním namáhavé práce je snaha o odstranění vysoké energetické hodnoty potravy za jinou stravu. Ta by neměla být energeticky tak vydatná, tedy těstoviny, rýži, brambory, pečivo a další obiloviny. Tato snaha vycházela z logického předpokladu, že pokud chceme snížit spotřebu tuků, musíme je nahradit něčím jiným a to komplexními sacharidy. Praxe ale ukázala, že i odstraněním tuků nedochází k zastavení a nárůstu civilizačních onemocnění a obezity ( První paradox stravování –Americký ).

Definice glykemického indexu (GI)
Glykemický index je definován jako poměr plochy vzestupu glykémie v žilní krvi po dvou hodinách u zdravých osob anebo po třech hodinách u diabetiků, ve srovnání s příjmem ekvivalentního množství glukózy nebo chleba jako referenčního sacharidového zdroje (chlebová jednotka).

GI a hubnutí
Některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. Čím více po jídle stoupne glykémie, tím více se vyplaví inzulínu. Vzestup hladiny inzulínu zvyšuje ukládání tuku v zásobních lokalitách organizmu. Můžeme s jistotou konstatovat, že pokud budou dva lidé držet dietu o stejné energetické hodnotě, zhubne více ten, který bude jíst potraviny s převážně nižším glykemickým indexem.

Hyperinzulinémie vyvolává hlad
Přijmeme-li stravu s vysokým glykemickým indexem ( pečivo: např. bílé rohlíky, bagety, hamburgery, pizzu, koblihy, zákusky, atd..), nastává rychlé zvýšení glykémie, které je provázeno i nadměrným, vyšším vyplavením inzulínu. Po uložení energie z krve do tukových zásob, nastává pokles inzulínu, který právě zabezpečuje ukládání tuku do zásob, ale především vyvolává pocit chutí a hladu. Pocit hladu nastává především při rychlém poklesu inzulínu, nikoliv při pomalém poklesu. Všichni známe ten pocit, když přijmeme různé sladkosti, tak zhruba po hodině až dvou nastává pocit hladu a máme různé neudržitelné pocity chutí na další sladkosti. Dokonce může vzniknout i závislost a to proto, že mimo inzulínu se vyplavují endorfiny tj..vnitřní morfiny, které vyvolávají pocit blaženosti.

GI a prevence zdraví
Konzumace potravin s nízkým GI je výhodná nejen pro nemocné s diabetem, ale i pro všechny zdravé lidi jako prevence civilizačních chorob poruchy lipidů, ischemické choroby srdeční, steatosy jaterní, atd. Jedná se tedy o základní přístup k řešení problémů obézních, diabetiků, kardiaků, nemocných se srdečně cévními chorobami. Jedná se o přístup k racionálnímu stravování.

převzato
Prof.MUDr. Karel Martiník DrSc
www.obezita.org

hodnoty potravin - tabulky

• Nový seriál: Deník mého hubnutí
• Vypočítejte si své BMI a WHR
• Jak si sestavit vyvážený jídelníček
• Pyramida zdravé výživy pro českou populaci
• Hodnoty potravin - tabulka
• Glykemický index
• Zajímavé články
• Reference